Elektrárny všude na světě vyrábějí elektřinu přeměnou mechanické energie, například otáčením turbíny, na energii elektrickou. V parních elektrárnách spalujících uhlí se spalováním uhlí mění voda na páru a pára pohání turbogenerátory, které vyrábějí elektřinu. Dnešní elektrárny využívají buď fosilní paliva, jaderné štěpení, nebo obnovitelné zdroje, jako je vodní energie. Vědci ale zkoušejí i s dalšími zdroji energie, které jsou bezpečné a takřka nevyčerpatelné. Pokud půjde vše podle plánů, může být v produkci již během několika málo dekád. Řeč je o výrobě energie v tzv. tokamaku.
Tokamak je experimentální zařízení určené k využití energie jaderné fúze. Uvnitř tokamaku se energie vznikající při fúzi atomů absorbuje jako teplo ve stěnách nádoby. Stejně jako běžná elektrárna i fúzní elektrárna využije toto teplo k výrobě páry a následně elektřiny pomocí turbín a generátorů. Jeden takový tokamak fungoval do tohoto týdne i v Praze v prostorách Akademie věd ČR. Nyní jej nahradí nový, jeden z nejmodernějších na světě. Jeho výstavba vyjde na miliardu a 80% zaplatí Evropská unie.
Původní tokamak za 12 let proběhlo více než 21 tisíc výbojů vysokoteplotního plazmatu. Tento experimentální tokamak zatím nedokázal vyprodukovat víc energie, než spotřeboval, byl ale podstatný pro další, větší funkční zařízení vznikající ve Francii.
„Jaderná fúze představuje slibnou cestu k nízkoemisnímu a prakticky nevyčerpatelnému zdroji energie. Celosvětový výzkum v tomto odvětví bude vrcholit v roce 2025, kdy se v jižní Francii spustí mezinárodní tokamak ITER – první experimentální zařízení, ve kterém by horké plazma mělo vyrobit více energie, než kolik se do něj vloží. Dalším krokem bude postavení prototypu fúzní elektrárny DEMO,“ říká doc. RNDr. Radomír Pánek, Ph.D. z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
V České republice probíhá výzkum jaderné fúze již od 70. let. 20. století.
Foto: Jana Plavec / Akademie věd ČR