Novokřtěnci, příbuzní amerických Amišů a moravských Habánů, se sešli na hradě Falkenstain

Novokřtěnci, představitelé tzv. radikální reformace, náboženské komunity, která žila v českých zemích a na území německy hovořících zemí v 16. a 17. století, by rádi obnovili své tradice.

I proto se stal Hrad Falkenstein v Dolním Rakousku, nedaleko českých hranic – pouhých 14 km od Mikulova, v pondělí dne 17. června 2019 svědkem nezvyklé události. Sešli se tu zástupci sedmi zemí, a to z Česka, Itálie, Maďarska, Německa, Rakouska, Slovenska, USA, aby tu společně podepsali “Deklaraci o aktuálním ocenění odkazu novokřtěnců a partnerské spolupráci”. Obsahem deklarace je především konstatování “dluhu” vůči jejich duchovním předchůdcům v Evropě, představitelům radikální reformace (16. stol.).

Novokřtěnce oživuje archeolog

Impulsem ke konání této události byly výsledky odborné práce PhDr. Jiřího Pajera, CSc, historika, archeologa a etnografa, který se specializuje na historii moravských novokřtěnců. Zejména pak jeho objev kompletně zachovaného komunitního sídla novokřtěnců v Čermákovicích na Znojemsku, statku Alinkov, který vyvolal o historii novokřtěnců větší zájem. Při zápisu areálu Alinkov do fondu kulturních památek bylo zdůrazněno, že se jedná o lokalitu evropského významu. Záměrem je vybudovat na tomto místě Památník moravských novokřtěnců.

Novokřtěnci požádali ministerstvo kultury o doplnění historické charakteristiky areálu na dvůr novokřtěnců či sídlo novokřtěnců. Pravdou však je, že historici se o minulost objektu přou. Někteří jej pokládají za běžný panský dvůr. Možné je, že po skončení třicetileté války sídlo sloužilo pro hospodářské účely.

Kdo to jsou novokřtěnci?

Novokřtěnectví (Anabaptismus) je jedno z mnoha reformních křesťanských náboženských hnutí vzniklých v 16. století. Anabaptisté se považují za příslušníky tzv. radikální reformace.

Radikální myšlenkou novokřtěnců byl křest v dospělosti. Zpočátku to bylo překřtění nových členů – všichni byli povinně pokřtěni už po narození. Do budoucna ale měly být děti novokřtěnců pokřtěny až ve věku, v kterém by byly plně schopny si uvědomit význam aktu a potvrzení své víry, které tímto křtem prokazují. Kladli důraz na dobrovolnost víry. Samozřejmě byli přesvědčeni, že jejich víra je ta nejlepší, ale uvědomovali si, že je třeba k víře dojít dobrovolně a nikdo do ní nemůže být nucen. Žili často v komunitách zvaných “Haushaben”.

Takhle jedou Habáni…

Novokřtěnci se nicméně poměrně brzo rozpadli do několika směrů. Mezi nejznámější patří:

  • Habáni – vyskytovali se zejména na Moravě a Slovensku, známá je dnes jejich modrožlutá habánská keramika, víno (Velké Pvlovice a Čejkovice) a také se objevují v dětské říkance…
  • Mennonité – říkali s také švýcarští bratři a kvůli perzekuci se ocitli brzo po svém vyhnání v polovině šestnáctého století z Holandska prakticky po celé Evropě, celkem dnes jejich víru vyznává cca milión lidí na celém světě.
  • Amišové – jsou známí především zákazem využívání techniky a objevili se díky své odlišnosti v řadě amerických filmů. Hovoří vlastním dialektem, tzv. penyslvánskou němčinou. Známá je tradice rumsringa, kdy 16letí Amiši vyráží ochutnat pokušení života mimo komunitu. Mladí lidé se následně mohou rozhodnout, zda se vrátí zpět do komunity nebo ne.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Scroll to Top