Whistleblowing směrnice: Jak ovlivní české podnikatele a instituce?

Foto: Pixabay

Při pomyšlení na to, že EU zase přišla s nějakou směrnicí, která ovlivní podnikání a celkově postupy i v Česku, většina lidí v branži protočí očima. V případě whistleblowing directive, neboli směrnice o ochraně oznamovatelů to tak ale být nemusí, pro firmy naopak představuje příležitost.

Co je smyslem této směrnice?

Whistleblowing směrnice má za cíl poskytnout ochranu oznamovatelům. Těmi se rozumí jakékoliv fyzické osoby, které jsou informovány o možných protiprávních jednáních, které mají mohou mít charakter trestného činu, přestupku v rámci našeho zákona, nebo v rámci evropské legislativy.

Také přitom platí, že oznamovatel se o protiprávních jednáních společnosti dozvěděl v souladu s prací, nebo jinou činností, která je s případem nějak propojená. Nejedná se tak například jen o zaměstnance firmy, ale může jít o dodavatele, osoby samostatně výdělečně činné, společníky, členy statutárního orgánu a další. Ochrana se vztahuje také na osoby, které jsou s oznamovatelem v úzkém kontaktu. Může se jednat například o pracovní tým, či zprostředkovatele. 

V případě, že oznamovatel nahlásil instituci v souvislosti s možným protiprávným jednáním mohlo se stát, že oznamovatele postihla odvetná opatření. Mezi tyto opatření může patřit například odvolání z vedoucí pozice, rozvázání pracovního poměru s oznamovatelem nebo jinou blízkou chráněnou osobou, snížení mzdy či platu, diskriminace, různé formy šikany a další. 

Sankce za porušení zákona

Jelikož směrnice prochází rozšířením, aby byla přijata ve formě zákona, budou se za porušení nových pravidel udělovat příhodné sankce. Zákon představí výše pokut, kterými budou sankciovány subjekty, které se dopustí porušení zákona. Podle závažnosti situace může částka dosahovat až milionu korun.

Zákon počítá také s pokutou pro oznamovatele, který se vědomě dopustí nahlášení nepravdivého přestupku. Tato pokuta by měla činit několik desítek tisíc korun.

Jak oznámit přestupek?

Směrnice přichází se dvěma způsoby oznamování přestupků, a to s interním a externím. Interní způsob oznamování bude povinný pro soukromé subjekty, které zaměstnávají více než 50 zaměstnanců. Tyto subjekty budou muset nechat zřídit komunikační kanály pro přijímání oznámení s tím, že musí zaručit absolutní utajení totožnosti oznamovatele. Pro přijímání těchto oznámení musí být v organizaci k dispozici nestraníci nebo nezávislé odbory. Nejčastěji jsou těmito kanály specializované whistlewblowing aplikace.

V případě, že selže interní způsob oznamování, je možné využít externí, který bude v pravomoci ministerstva spravedlnosti. To by mělo představit platformu pro podání oznámení.

Whistleblowing směrnice je rozhodně krok kupředu a ani z pohledu zaměstnavatelů bychom se jí neměli bát. V závěru může posílit firemní kulturu, komunikaci a pomůže s rozvojem informačních sítí ve společnosti. Uvědomují si to už i někteří politici.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Přejít na začátek
Web spravuje Webklient