Před téměř 51 lety zemřel jeden z nejslavnějších spisovatelů 20. století. Autor knih Na západní frontě klid, Tři kamarádi nebo Vítězný oblouk. Autor, který byl a je oslavován za svou protiválečnou literaturu. Autor, jehož díla byla pálena za nacistického režimu. Jeho příběh je veřejně znám, co je ovšem obecně neznámé, je příběh jeho sestry Elfriede.
Dětství a dospívání
Narodila se 25. 3. 1903 jako nejmladší ze čtyř dětí Anně Marii Remarkové a knihvazači Peteru Franzi Remarkovi. Jako dítě byla Elfriede často nemocná, dokonce kvůli nedostatku červených krvinek a slabým kostem byla dva roky nucena zůstat na lůžku. I tak se dokázala vyučit krejčí. Z Osnabrücku se Elfriede Remark nejprve přestěhovala do Lipska, poté do Berlína a nakonec do Drážďan. Tam si dokonce zařídila i svůj vlastní salon.
Nástup nacismu
I když plány Ericha a Elfriede byly odlišné, tak Remarque sdílel svůj pacifistický postoj se svou sestrou. Nástup sledovala s podezřením, především i proto, že její bratr byl trnem v oku nacistů. Erich emigroval a Elfriede nakonec zůstala v Německu bez svého bratra.
Zatčení a rozsudek
Elfriede neuznávala nacismus, to řekla i jednou své zákaznici. „Válka je stejně prohraná. Vojáci na frontě nejsou nic jiného než jatečný dobytek.“ Tato slova se stala pro ni osudná. Byla zatčena za „podvratná prohlášení“ a v říjnu 1943 odsouzena k trestu smrti. Ve svém rozsudku Freisler, který předsedal Lidovému soudu, údajně výslovně odkazoval na bratra obžalované a křičel: „Tvůj bratr se od nás dostal, ty se od nás nedostaneš.“ Rozsudek byl proveden 16. prosince 1943 stětím hlavy gilotinou.
Remarque a zpráva o smrti
Erich Maria Remarque, který žil v exilu, se o vraždě své sestry dozvěděl až v roce 1946. Celý život ho trápila otázka, zda mohl pomoci své sestře. Nakonec napsal a věnoval knihu „Jiskra života“ své sestře. Téměř třicet let po Remarqueově smrti, v roce 1998, byl rozsudek jeho sestry prohlášen za nezákonný.