I díky lidem, kteří se každoročně v rámci akcí jako je například Ukliďme Česko, starají nejenom o krajinu, ale i prostředí kolem sebe ve svém městě nebo obci, černých skládek ubývá. Potvrdil to i ministr životního prostředí Richard Brabec: „Máme zpětnou vazbu od dobrovolníků, kteří chodí na stejná místa a říkají, že mnohdy už na nich nemají co uklízet.“
Za založení černé skládky hrozí přitom viníkovi až padesátitisícová pokuta. S jejich hlášením lidem už dnes pomáhají různé mapující aplikace, chystá se ale také národní databáze “kontaminovaných míst”.
V minulosti vznikaly černé skládky vlastně tak trochu z nutnosti – lidé při svých jarních a letních úklidech domácností jednoduše neměli mnoho možností, kam odpad odvést. V posledních letech však větší obce a města zřídili bezplatné sběrné dvory, kam může každý obyvatel dané lokality odvést zdarma přebytečný nábytek, matrace, pneumatiky a další nepotřebné věci, které se do popelnice nevejdou. Ve vesnicích, kde sběrné dvory nejsou, nebo by byl odvoz do nejbližšího města složitější, se jednou až dvakrát ročně objevují kontejnery, které jsou odváženy opět na náklady místních úřadů.
Pod pojmem černá skládka si lidé nejčastěji představí hory odpadu navezené někde v lesní rokli či chátrající budově. Jako černá skládka však může být klasifikován i starý gauč vyhozený u kontejnerů nebo popelnic či třeba kousek obecního pozemku za vaším plotem, kam si „dočasně“ uložíte staré harampádí z domu nebo kůlny, protože si jím nechcete hyzdit zahrádku. „Mnoho lidí spoléhá na to, že za úklid černé skládky zodpovídá majitel pozemku a jim tedy nehrozí případný postih. Zapomínají přitom na to, že stačí, aby kdokoliv zdokumentoval jejich počínání či jinak dokázal, odkud odpad pochází, a pokuta je nemine,“ upozorňuje David Vandrovec, ředitel společností Rema, která zajišťuje zpětný odběr a recyklaci elektrozařízení, baterií a akumulátorů a solárních panelů.
Do mapování černých skládek se zapojí i stát
To, že jsou černé skládky odpadu jsou stále problém, si uvědomují státní i městské autority i občané. Podle dat aplikace ZmapujTo, jejímž prostřednictvím mohou lidé černé skládky nahlásit svým radnicím, se jich od roku 2012 objevilo přes 10 tisíc. V roce 2015 jich bylo například evidováno 4 922, přičemž nejvíce se tento problém týkal severních Čech a severní Moravy a dále okolí velkých měst – Prahy, Brna nebo Ostravy. Nejméně černých skládek se naopak objevuje v jižních Čechách a na Vysočině. Bojovat proti nelegálnímu skládkování pomáhají různé iniciativy, například zmiňované akce Ukliďme Česko, do níž se zapojují desetitisíce dobrovolníků, kteří černé skládky mapují a uklízejí. Česká informační agentura životního prostředí CENIA poté nedávno ohlásila spuštění projektu celonárodní databáze kontaminovaných míst, mezi nimi i černých skládek. Prozatím se chystá zmapovat celých 33 tisíc potenciálně kontaminovaných míst.